Osobní nástroje
  •  
Nacházíte se zde: Úvod Novinky Databáze filigránů v hudebních pramenech evidovaných v Souborném hudebním katalogu Národní knihovny ČR

Databáze filigránů v hudebních pramenech evidovaných v Souborném hudebním katalogu Národní knihovny ČR

— Kategorie: ,

Nová databáze vytvářená českou redakcí RISM

Nová databáze je výsledkem systematického výzkumu vodoznaků v pramenech katalogizovaných v Souborném hudebním katalogu Národní knihovny ČR (SHK) a je budována českou redakcí RISM od roku 2014.

Vstup do databáze

Hudební dokumenty (nejčastěji rukopisy, ale i tisky z 18. a 19. století) nově katalogizované či revidované pro databázi RISM jsou zkoumány i z pohledu filigranologického. Identifikace místa a času výroby papíru je důležitá pro bližší poznání pramene a může odpovědět nejen na otázky týkající se datace a provenience, ale i osob spojených s pramenem (např. opisovači používající stejný papír v rámci jedné či více hudebních sbírek) či samotné hudby. Studium filigránů lze uplatnit i v případě hudebních tisků (např. v situaci, kdy lze dle papíru identifikovat neznámého tiskaře nebo z torza tisku bez vydavatelských údajů či incipitu identifikovat samotné hudební dílo). Průzkum a identifikace filigránů probíhá v rámci popisu hudebních dokumentů a výsledek je zaznamenáván jak v databázi RISM u příslušného pramene, tak i v databázi filigránů. Cílem této činnosti je snaha o systematické utřídění filigránů v hudebních pramenech, zveřejnění jak primárních informací o nalezeném filigránu (papírna, papírník) tak i sekundárních (datace v pramenech, souvislosti mezi prameny či mezi sbírkami, osobnosti používající konkrétní papír apod.).

Databáze je budována průběžným přidáváním identifikovaných i dosud neznámých filigránů, které jsou postupně nalézány v hudebních sbírkách evidovaných v Souborném hudebním katalogu NK ČR. Zejména jde o sbírky uložené v Národní knihovně ČR, v Národním muzeu – Českém muzeu hudby a v dalších spolupracujících knihovnách či archivech (viz Provenience).

Určování původu papíru a přiřazování nalezených filigránů konkrétním papírníkům by bylo nemyslitelné bez příspěvků k dějinám českých historických papíren od Františka Zumana (viz Literatura). Na jeho práce navazuje tento výzkum, ověřuje a doplňuje jeho zjištění za pomoci pramenů (a to výlučně pramenů hudebních, tvořících specifickou kategorii v kulturní historii Českých zemí). Jedním z prvních kroků k utřídění informací o filigránech v literatuře (Zuman) bylo vytvoření Slovníku českých papírníků, který jsme zachovali jako orientační pomůcku i po spuštění databáze filigránů.

Pravidla popisu filigránů v databázi jsou shodná s pravidly pro databázi RISM, používáme tedy anglickou terminologii. Filigrán je popisován zleva doprava a odshora dolů tak jak byl umístěn na archu. Popisované figury jsou zapsány v hranatých závorkách, iniciály či nápisy bez závorek. Levý a pravý půlarch jsou v názvu odděleny lomítkem, pozice znaků na archu jsou tak zachovány. Znaky nalézající se pod sebou jsou od sebe odděleny kolumnou. Pro první seznámení s databází lze využít restřík (browse in tables) nebo přehled hlavních znaků.

Zhotovení kresby filigránu je rovněž podřízeno pravidlům. Obkres obsahuje kromě samotného filigránu také rastr (vertikální linie mohou být označeny pořadovými čísly, odpočítávání linií zleva doprava probíhá pouze tehdy, je-li k dispozici celý neořezaný arch papíru) a překreslené měřítko, dále může obsahovat náhled s rozmístěním znaků na archu. Obkresy filigránů zobrazují maximální množství detailů viditelných lidským okem, avšak vždy jde o individuální vidění zhotovitele obkresu. V této fázi sběru a prvního třídění je kladen důraz spíše na identifikaci filigránů a metodu třídění než na jejich vizualizaci.

Akce dokumentů